| Číslo | Text |
|---|---|
| 2.1.1 | Státní úřad pro jadernou bezpečnost je ústředním správním úřadem pro oblast využívání jaderné energie a ionizujícího záření.
|
| 2.1.2 | V rámci své pravomoci a působnosti, v souladu se zásadami činnosti správních orgánů a mezinárodní praxí, vydává návody, ve kterých doporučuje postup k naplnění právních požadavků na zajištění jaderné bezpečnosti, technické bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení na JZ.
|
| 2.1.3 | Důvodem pro vydání tohoto BN „Kategorizace bezpečnostních funkcí a zařazení systémů, konstrukcí a komponent do bezpečnostních tříd“ je výklad požadavku nové jaderné legislativy na zajištění bezpečnosti projektu jaderného zařízení zajištěním kvality vybraných zařízení odstupňovaným přístupem v souladu s právními předpisy ČR se zohledněním mezinárodních doporučení WENRA a IAEA.
|
| 2.1.4 | Tyto požadavky jsou v právních předpisech ČR uvedeny v zákoně č 263/2016 Sb., atomový zákon [1], a dále stanoveny zejména ve vyhlášce 329/2017 Sb. [2].
|
| 2.2 | Cíl
|
| 2.2.1 | Cílem tohoto bezpečnostního návodu „Kategorizace bezpečnostních funkcí a zařazení systémů, konstrukcí a komponent do bezpečnostních tříd“ je rozpracování a výklad obecných požadavků uvedených v [1] §44, (1), (2) a (4) a [2] §8, §9 a Přílohy č. 1, které se týkají členění SKK v souladu s kategorizací funkcí a zařazování vybraných zařízení do bezpečnostních tříd.
|
| 2.2.2 | BN je určen zejména pro držitele příslušných povolení dle §9 AZ [1], resp. žadatele o povolení, kterému nabízí možný postup, jehož dodržení mu zajistí, že jeho aktivity v dané oblasti budou v souladu s požadavky AZ [1], jeho prováděcími právními předpisy, referenčními úrovněmi WENRA a doporučeními IAEA.
|
| 2.2.3 | BN by měl být také využit při přípravě bezpečnostní dokumentace (a podkladových studií a analýz), předkládané průběžně po celou dobu životního cyklu JZ.
|
| 2.3 | Působnost Bezpečnostní návod je zaměřen na jaderná zařízení ve smyslu jak je definuje NAZ v § 3, (2), e)a tedy zejména na jaderné elektrárny, jeho principy a postupy lze v omezené míře vztáhnout také na další jaderná zařízení s využitím odstupňovaného 8 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD přístupu.
|
| 2.4 | Platnost a účinnost Bezpečnostní návod, resp. jeho poslední revize, nabývá platnost publikací na www.sujb.cz, účinnost je uvedena na str. 2.Nahrazení předchozího bezpečnostního návodu je prováděno na základě požadavků nové jaderné legislativy, nových poznatků vědy a techniky, obdržených připomínek odborné veřejnosti a zkušeností s jeho praktickým používáním. 3 ROZSAH A VÝCHODISKA
|
| 3.1 | Rozsah Bezpečnostní návod rozpracovává obecné požadavky uvedené v [1] §44, (1), (2) a (4) a [2] §8, §9 a Příloha č. 1, které se týkají:
|
| 3.2 | Struktura Členění návodu sleduje formát Referenčních úrovní WENRA pro Safety Issue G - „Safety Classification of Structures, Systems and Components“ [2], a v jednotlivých kapitolách vázaných na tyto Referenční úrovně vysvětluje pojetí této problematiky v nové jaderné legislativě ČR a odkazuje se na aktuální bezpečnostní požadavky v [1], [2], [3], [4], [5], [6], [7], [9], [10], [11], [12]. 4 ÚČEL KATEGORIZACE BEZPEČNOSTNÍCH FUNKCÍ A ZAŘAZOVÁNÍ VYBRANÝCH ZAŘÍZENÍ DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD
|
| 4.1 | Význam zařazování vybraných zařízení do bezpečnostních tříd
|
| 4.1.1 | Základní požadavky na kategorizaci bezpečnostních funkcí a zařazování vybraných zařízení do bezpečnostních tříd jsou stanoveny v [1] §44, (1), (2) a (4). Tato ustanovení požadují uplatnění odstupňovaného přístupu a zařazení 9 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD bezpečnostních funkcí do tří kategorií a vybraných zařízení do bezpečnostních tříd podle bezpečnostní závažnosti.
|
| 4.1.2 | Bezpečnostní závažnost ztráty těchto bezpečnostních funkcí odpovídá možnému vzniku rizika ozáření a požadavku na rychlost uplatnění zásahu bezpečnostní funkce a musí být stanovena projektem jaderného zařízení. Pro jaderné elektrárny s tlakovodními reaktory jsou doporučené principy kategorizace bezpečnostních funkcí SKK (zařízení) uvedeny v [1] Příloha č. 1.Těmto kategoriím bezpečnostních funkcí odpovídají bezpečnostní třídy pro zařazování systémů, konstrukcí a komponent.
|
| 4.1.3 | Další požadavky na kategorizaci SKK v souladu s požadavky [2] jsou specifikovány ve [2] tak, aby byly naplněny požadavky [2] §44, (2) na zajištění odstupňovaného přístupu při zajišťování jejich kvality, v tomto případě jejich shody s jejich technickou specifikací podle [2] §8, (1).
|
| 4.1.4 | ).
|
| 4.1.5 | stanoveny základní cíle kategorizace bezpečnostních funkcí a zařazování VZ do BT. Legislativa vychází z předpokladu, že se v procesu projektování jaderného zařízení stanoví potřebné bezpečnostní funkce, jejich bezpečnostní významnost a SKK potřebné pro jejich zajištění. Vlastnosti těchto SKK musí být jednoznačně určeny jejich technickou specifikací tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, zabezpečení, zvládání radiační mimořádné události a monitorování radiační situace.
|
| 4.1.6 | Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na VZ a na SKK s vlivem na JB, které nejsou VZ a jsou určené projektem jaderného zařízení pro prevenci a zvládání rozšířených projektových podmínek tak, aby a)měly kapacitu a vlastnosti k plnění svého účelu a 10 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD b)byla zajištěna jejich kvalifikace na prostředí nutná k zajišťování jejich bezpečnostní funkce po potřebnou dobu.
|
| 4.1.7 | Požadavky na SKK s vlivem na JB (VZ a NVZ) musí být stanoveny v technické specifikaci podle odstavce 4.1.3 v souladu s a)významem funkce, kterou SKK plní, nebo k jejímuž plnění SKK přispívají, a b)vlivem, který má ztráta funkce a integrity SKK na plnění některé bezpečnostní funkce.
|
| 4.1.8 | Členění SKK podle základních skupin jejich bezpečnostních funkcí je schematicky znázorněno na Obr. č.1 11 )BJF( BJ an mevilv s ecknuF ecknuF ecknuf ) Fín P(zovorP éretk ,BJ an mevilv s ecknuF )FB( ecknuf íntsončepzeB )NBJF( FB uosjen )0TB(ZVN )0TB( ZVN )3 ,2 ,1TB(ZV tsokaJ itsovilhelops ínezíŘ itsovilhelops ínezíŘ ůsipdeřp hcýnredaj eldoP Obr. č.1
|
| 4.1.9 | Členění SKK dle [2] je principiálně založeno na členění podle plnění funkcí daných SKK, a to na:
|
| 4.1.10 | Kritéria pro kategorizaci SKK v souladu s tímto členěním jsou popsána v dalších kapitolách.
|
| 4.2 | Kategorizace SKK s vlivem na JB, která jsou vybraným zařízením
|
| 4.2.1 | Zařazování VZ do bezpečnostních tříd se provádí podle [2] Příloha č. 1. Povinné údaje SVZ jsou stanoveny v [4] §3, (1) až (4). Ustanovení §3 se uplatní i na jednotlivé úseky potrubních tras, ohraničených armaturami, nebo jinými VZ identifikovanými v SVZ. Ke každému VZ musí být v SVZ jednoznačně specifikováno, kdo provádí posouzení shody VZ s technickými požadavky podle [4] §12.
|
| 4.2.2 | V souladu s uvedenou přílohou jsou SKK zařazovány do bezpečnostních tříd 1, 2 a 3 podle BF, kterou zajišťují. Zjednodušeně lze rozdělení SKK do bezpečnostních tříd přiřadit takto:
|
| 4.2.3 | Výsledek kategorizace bezpečnostních funkcí a zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd je v souladu s [4] dokladován v SVZ, který se trvale (každoročně) aktualizuje. SVZ musí být v souladu s požadavkem [4] §3 zpracován formou textové a výkresové části a musí přesně jako povinné údaje identifikovat jednotlivá VZ s uvedením BT, do které je VZ zařazeno.
|
| 4.2.4 | V textové části SVZ musí být BT označena u každé položky, například číslicí 1, 2 nebo 3.Ve výkresové části musí být schematicky zobrazeny technologické systémy a stavební části jaderného zařízení, které obsahují VZ a jejich uspořádání a zvýrazněna hranice mezi BT a jinými zařízeními, což může být vyznačeno barevně.
|
| 4.2.5 | V SVZ musí být uvedeny identifikační údaje VZ a další údaje, ze kterých je zřejmá funkce VZ a umístění v rámci JZ.
|
| 4.2.6 | Rozsah potrubních tras a jejich součástí (armatury, clony, omezovače průtoku apod.) by měl být uveden ve výkresové a textové (a databázové) části SVZ. Rozsah částí VZ elektro a SKŘ může být uveden v elektronické podobě (databázové části) SVZ. V SVZ musí být označena VZ, u kterých podle [4] §12, (2) posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky provádí autorizovaná nebo akreditovaná osoba.
|
| 4.2.7 | Technologický účel VZ může být uveden ve Společné části SVZ v popisech systémů v tabulce, která je součástí SVZ ve formě databáze.
|
| 4.2.8 | Pokud součást zařízení plní jinou BF, jsou v tabulce textové (databázové) části SVZ uvedeny povinné údaje této součásti zařízení odpovídajícím způsobem buď v 12 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD BS a nebo v SSB. Např. systém ochrany primárního okruhu od převýšení tlaku (pojišťovací a odlehčovací ventily kompenzátoru objemu), plnící BF ochrany integrity primárního okruhu je jako bezpečnostní systém veden v SVZ samostatně, zatímco zbytek systému kompenzace objemu - YP je zařazen mezi SSB (NBS) s tím, že zařízení tvořící tlakovou hranici I.O. jsou v souladu s požadavky [2] Příloha č. 1 zařazena do BT1.
|
| 4.2.9 | Textová část SVZ by měla být tvořena oddíly:
|
| 4.2.10 | Rozdělení VZ v textové i výkresové části SVZ by mělo dle profesí oddělit: a)strojní část, vzduchotechniku a elektročást b)část hermetické průchodky, rozdělenou na průchodky potrubní a průchodky elektročásti, c)části SKŘ, zahrnující:
|
| 4.2.11 | Výkresová část SVZ by měla minimálně obsahovat:
|
| 4.2.12 | Databázová část by minimálně měla obsahovat:
|
| 4.2.13 | Databázová část zobrazovaná formou tabulek by měla minimálně obsahovat:
|
| 4.2.14 | Kromě požadavků uvedených v [2] Příloha č. 1 a ve [4] §3, (3) mohou být v SVZ pro JE uvedena doplňující pravidla, usnadňující zařazování VZ do jednotlivých BT, zejména stanovení hranic mezi jednotlivými bezpečnostními třídami. Pro nové bloky JE bude pravděpodobně nutné tato doplňující pravidla upravit a doplnit podle technického řešení systémů s vlivem na JB těchto bloků.
|
| 4.3 | Doporučená Doplňující pravidla pro zařazení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd
|
| 4.3.1 | V souladu s požadavkem [4] §3, (3) jsou pro zařazení VZ do BT tímto návodem doporučena upřesňující a doplňující pravidla k [2] Příloha č. 1.Tato pravidla jsou uvedena níže a podrobně by měla být uvedena v dokumentaci projektu jako součást „Seznamu vybraných zařízení“, který je zpracován pro každou JE: 1.Pokud systém, komponenta nebo díl VZ plní více než jednu bezpečnostní funkci, pak se zařadí do bezpečnostní třídy dle kategorie bezpečnostní funkce s nejvyšší bezpečnostní závažností (s výjimkou některých jejich komponent nebo dílů, které neplní BF s nejvyšší bezpečnostní závažností a mohou být zařazeny do nižších BT - týká se např. konstrukcí, komponent a dílů parogenerátorů, hlavních cirkulačních čerpadel, reaktoru a jeho uzlů ([2] §9, (1)). 2.U složitých zařízení mohou jejich různé komponenty nebo díly plnit odlišné bezpečnostní funkce. Z toho důvodu jsou tyto SKK a díly zařazovány do BT podle plnění odpovídající bezpečnostní funkce v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.1). 3.Pokud bezpečnostní funkci je schopno plnit více systémů, než jeden, potom zařazení do bezpečnostní třídy podléhá pouze ten systém, který je k plnění dané bezpečnostní funkce projektem cíleně určen v souladu s [2] Příloha č. 1,
|
| (5.2) | . 4.Zálohující se systémy se uvažují jako jeden systém určený projektem k plnění téže BF a jsou zařazeny do stejné BT v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.2). 5.Systémem plnícím určitou bezpečnostní funkci se rozumí pouze spojení těch komponent, které jsou nezbytně nutné ke splnění této BF, tzn., že komponenty a díly systému nepodstatné pro plnění této BF není nutno zařazovat do příslušné BT v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.1). 6.Systém pro odstavení reaktoru je nutno chápat jako spojení všech SKK, které 14 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD jsou k odstavení reaktoru nezbytné, to zn. nejen těch která jej iniciují. 7.Hranice bezpečnostních tříd v potrubním systému, který je vybraným zařízením, jsou stanoveny na první oddělovací armatuře, která brání ztrátě bezpečnostní funkce tohoto potrubního systému v důsledku ztráty pracovního média. Tato armatura je zařazena do stejné BT jako potrubní systém, jehož je hranicí v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.3). 8.Elektrická vybraná zařízení systémů zajištěného napájení, ze kterých jsou napájena VZ zařazená do BT2, jsou VZ, zařazenými do BT2. Z těchto elektrických zařízení mohou být napájena rovněž vybraná zařízení vyžadující napájení a ovládání v bezpečnostní třídě 3 nebo zařízení bez požadavků na elektrické napájení a ovládání z vybraných zařízení, je-li zajištěna ochrana napájených vybraných zařízení bezpečnostní třídy 2 před důsledky jejich poruchy v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.4). 9.Elektrická vybraná zařízení systémů zajištěného napájení, ze kterých jsou napájeny spotřebiče vyžadující napájení a ovládání z vybraných zařízení zařazených do BT3, jsou vybranými zařízeními zařazenými do BT3 v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.5). 10.Přívodní jistič u rozvaděčů zapojených ve smyčce s dalšími rozvaděči, které jsou vybranými zařízeními zařazenými do bezpečnostní třídy 3, v jejichž vývodech není spotřebič vyžadující napájení z vybraných zařízení, je vybraným zařízením zařazeným do bezpečnostní třídy 3.Kabeláž sloužící pro zajištění funkce vybraného zařízení je vybraným zařízením zařazeným do stejné bezpečnostní třídy jako vybrané zařízení, pro které je určena v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.6). 11.Do stejné bezpečnostní třídy jsou zařazována vybraná zařízení, patřící mezi systémy SKŘ, pokud jsou určena pro plnění stejné bezpečnostní funkce v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.7). 12.Měřicí okruhy, které tvoří kanál s ovládacími okruhy a výkonnými zařízeními, jsou vybranými zařízeními zařazenými do téže bezpečnostní třídy, jako OO a výkonná zařízení v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.8). 13.Pokud jsou MO nebo OO stejného kanálu zařazeny na základě technologických funkcí do různých bezpečnostních tříd v souladu s [2] Příloha č. 1, (5.9), pak
|
| 13.1 | . samostatné části MO nebo OO jsou VZ, zařazeným do BT ovládaného VZ a
|
| 13.2 | společné části MO nebo OO jsou zařazeny do bezpečnostně nejvýznamnější BT s nimi propojených VZ.
|
| 4.3.2 | Jednoduchá porucha podpůrného systému nesmí způsobit ztrátu plnění BF podporovaného VZ dle [2] §9, (4); pokud tedy porucha jedné divize podpůrného systému způsobí okamžitou neprovozuschopnost podpůrného zařízení, vedoucí k neprovozuschopnosti jedné divize podporovaného systému, nikoliv ztrátu BF 15 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD celého systému, pak sama o sobě nezpůsobí okamžitou ztrátu možnosti plnění bezpečnostní funkce podporovaného systému a tedy „nezpůsobí okamžitou ztrátu provozuschopnosti podporovaného VZ“.
|
| 4.4 | Doplňující podmínky pro výběr VZ – potrubní trasy
|
| 4.4.1 | Potrubními trasami pro účely této dokumentace se rozumí potrubí včetně všech zabudovaných dílů (armatury, clony, přechodové kusy, T-kusy a pod.) a uložení, podpor a závěsů.
|
| 4.4.2 | Hranice nižší BT potrubních tras navazujících na systémy a komponenty zařazené do vyšší BT jsou stanoveny u první uzavírací armatury ve vyšší BT včetně svaru za ní a za svarem může pokračovat potrubí s nižší BT, resp. potrubí, které je nevybraným zařízením.
|
| 4.4.3 | Podrobnější upřesnění této obecné zásady pro potrubní trasy BT1, BT2 a BT3, včetně vyznačení typů navazujících potrubí a jejich zařazení do BT je uvedeno na Obr. č.2.Zde jsou v grafické podobě uvedeny zásady pro navazující potrubní trasy odběrů vzorků, drenáže, odvzdušnění, impulsní potrubí SKŘ a místní měření.
|
| 4.4.4 | V případě, kdy měřicí obvod zajišťuje vyšší bezpečnostní funkci než potrubní trasa, na které probíhá měření, bude první oddělovací armatura mezi MO a potrubní trasou zařazena do BT dle bezpečnostní funkce MO.
|
| 4.4.5 | Hermetická průchodka mezi dvěma hermetickými prostory je zařazena do BT podle BT trasy, která danou průchodkou prochází.
|
| 4.4.6 | Přívod (odvod) médií začíná (končí) u prvního akumulačního objemu dostatečného pro plnění požadované bezpečnostní funkce. Pokud trasy plnění jsou zavedeny do nádrží nad hladinu provozního média, hranice mezi VZ a nevybranou trasou pro plnění je na hrdle nádrže, tj. nemusí být až na 1.uzavírací armatuře. 16 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD Obr. č.2 17 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD
|
| 4.5 | Doplňující podmínky pro výběr VZ – část elektro
|
| 4.5.1 | Oddělovací prvek musí zajistit ochranu zařízení s vyšší BT v případě např. zkratu na zařízení s nižší BT.
|
| 4.5.2 | Elektrická zařízení systémů zajištěného napájení (pro stávající bloky JE jde o SZN 1, 2 a 3), ze kterých jsou napájeny spotřebiče vyžadující napájení a ovládání z VZ BT2, jsou zařazena do BT2.
|
| 4.5.3 | Z těchto elektrických zařízení mohou být napájena rovněž VZ vyžadující napájení a ovládání z VZ zařazených v BT3, nebo zařízení bez požadavků na elektrické napájení a ovládání z VZ. Ve vývodech na spotřebiče které mají požadavky na napájení a ovládání z VZ, zařazených do BT nižších než BT2, tvoří hranici a jsou zařazeny do BT2:
|
| 4.5.4 | U rezervní odbočky tvoří hranici (a musí být) BT2:
|
| 4.5.5 | Pro určení hranic bezpečnostních tříd u kabelových propojení (viz Obr. č.3) platí následující podmínky:
|
| 4.5.6 | Elektrická zařízení systémů zajištěného napájení (pro stávající bloky JE jde o SZN 4 a 5), ze kterých jsou napájeny spotřebiče vyžadující napájení a ovládání z VZ BT3, jsou zařazena do BT3. Z těchto zařízení mohou být napájena i zařízení bez požadavků na elektrické napájení a ovládání z VZ.
|
| 4.5.7 | Ve vývodech na spotřebiče s požadavky na napájení a ovládání, nižšími než BT3 tvoří hranici (a současně musí být) BT3:
|
| 4.5.8 | Rezervní vývody tvoří hranici (a musí být) BT3:
|
| 4.5.9 | Pro určení hranic bezpečnostních tříd u kabelových propojení (viz Obr. č.4) platí následující podmínky:
|
| 4.5.10 | Elektrická zařízení systému napájení, ze kterých jsou napájeny spotřebiče vyžadující napájení a ovládání z VZ BT3 (u stávajících jaderných bloků systémy napájení III. kategorie), jsou zařazena do BT3.
|
| 4.5.11 | Z těchto zařízení mohou být napájena i zařízení bez požadavků na elektrické napájení a ovládání z VZ. Ve vývodech na spotřebiče s požadavky na napájení a ovládání, nižšími než BT3 tvoří hranici (a musí být) součástí systému, zařazeného do BT3 (viz Obr. č.5):
|
| 4.5.12 | U rezervních odboček tvoří hranici (a musí být) BT3:
|
| 4.5.13 | U rozvaděčů, které jsou zapojeny ve smyčce s dalšími rozváděči zařazenými do BT3, a současně v jeho vývodech není spotřebič vyžadující napájení z VZ, je v daném rozváděči zařazený do BT3 pouze přívodní jistič resp. jističe. Rozváděč 20 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD jako celek není zařazen jako VZ. Pokud rozvaděč zůstane zařazen v BT, přestože již nesplňuje podmínky pro jeho zařazeni do dané BT (např. již nenapájí VZ), je třeba ho udržovat způsobem odpovídajícím dané BT.
|
| 4.5.14 | Pro určení hranic bezpečnostních tříd u kabelových propojení platí následující podmínky (viz Obr. č.6):
|
| 4.5.15 | Kabeláž sloužící pro zajištění bezpečnostní funkce vybraných zařízení je vybraným zařízením ve stejné BT jako zařízení, pro které je určena. Obr. č.6 Týká se veškeré kabeláže – elektro i SKŘ. V seznamu VZ není kabeláž uváděna položkově. Pojem kabeláž zahrnuje kabely včetně ukončení, svorkovnicových skříní, přechodových skříní, spojek, vložených oddělovacích prvků. (Poznámka: Hermetické kabelové průchodky jsou dokumentovány samostatně.)
|
| 4.5.16 | Je-li zařízení (systém) v jaderné resp. strojní části SVZ zařazeno (zařazen) do BT3, BT2, resp. BT1 (např. z hlediska BF zajištění integrity), nemusí být požadavek na BT jeho elektrického napájení shodný s BT tohoto zařízení (systému) ale odpovídá BF, kterou toto napájení plní. (viz Obr. č.6)
|
| 4.6 | Doplňující podmínky pro výběr VZ – část SKŘ
|
| 4.6.1 | Mezi VZ, zajišťující příslušné bezpečnostní funkce patří vždy celý okruh (kanál) SKŘ, určený pro plnění požadované bezpečnostní funkce.
|
| 4.6.2 | Mezi VZ jsou zařazeny ty MO, které slouží k plnění bezpečnostních funkcí a mají vazbu na příslušné vybrané ovládací okruhy. 21 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD
|
| 4.6.3 | Pokud z kategorizace bezpečnostních funkcí vyplývají požadavky na zařazení MO popř. OO do různých BT, jsou samostatné součásti MO popř. OO v příslušných požadovaných BT a společné součásti MO jsou zařazeny do vyšší BT.
|
| 4.6.4 | Do BT2 jsou zařazeny MO a OO bezpečnostních a zejména ochranných systémů.
|
| 4.6.5 | Tyto MO a OO jsou použity pro realizaci důležitých bezpečnostních funkcí ochranných systémů, zabezpečujících podle [2] Příloha č. 1, (1.2.4.8):
|
| 4.6.6 | Do BT3 jsou zařazena VZ, která jsou použita pro realizaci komplexních funkcí SKŘ, plnících bezpečnostní funkce podle [2] Příloha č. 1 (1.3.16.1-5). Zabezpečují zejména BF:
|
| 4.6.7 | Do BT3 jsou dále zařazeny ty systémy SKŘ, které se podílejí na zajištění bezpečnostních funkcí dle [2] Přílohy č. 1 (1.3.16.6.1 - 1.3.16.6.3):
|
| 4.6.8 | Měřicí okruh Komponenty MO navazující na jiné součásti JZ, jako jsou odběrové nátrubky, nebo jímky, ventily a impulsní potrubí včetně tlakové části snímače jsou zařazovány do BT v souladu s se zařazením těchto SKK JZ dle [2]. Elektrická část snímače je zařazena do BT podle BF MO. Výsledné zařazení celého MO dle [2] musí odpovídat nejvyšší BT, vycházející z bezpečnostní závažnosti BF MO.
|
| 4.6.9 | Ovládací okruh BT OO pro akční člen odpovídá nejvyšší BT podle závažnosti BF povelů , které působí na tento akční člen. Samotný akční člen nemusí být zařazen do stejné BT, jako má VZ, které povel generuje v případě, že generuje pouze příkaz k blokování jeho funkce , jako je např. zákaz automatického záskoku rezervy při postupném zatěžování dieselgenerátorů, zákaz zapnutí, blokování zapnutí apod. Pokud se povelem vyžaduje aktivní bezpečnostní funkce akčního členu (např. uzavření armatury) stejné kategorie jako má VZ, které povel generuje, musí být ve stejné BT prostředky SKŘ pro vydání tohoto povelu, prostředky elektrického napájení či jiného zásobování energií, samotný pohon akčního členu (elektromotor, pneupohon, hydraulika), a také všechny pohyblivé mechanické části samotného akčního členu potřebné pro splnění požadované bezpečnostní funkce (uzavření armatury v potrubní trase). Samotné těleso armatury jako pasivní část potrubní trasy, zajišťující integritu trasy dopravovaného média, může být zařazeno v BT nižší nebo vyšší, ale vždy tato BT musí odpovídat BT technologického systému, jehož bezpečnostní funkce je ovládána.
|
| 4.6.10 | Pro zařazení SKK SKŘ do BT s využitím ČSN IEC 61226 platí následující zásady: 1.Zařazení VZ SKŘ dle [2] Příloha č. 1, (1.2.4.8) a (1.3.16) vychází z normy [11] a naplňuje zde uvedené principy s tím, že součaně respektuje českou jadernou legislativou používaný systém zařazování vybraných zařízení do bezpečnostních tříd. 2.Zařazování SKK SKŘ dle [2] na základě výsledků klasifikace podle ČSN IEC 61226 [11] lze popsat ve zjednodušené formě následovně:
|
| 4.6.11 | Pro minimalizaci rozsahu SVZ dle [2] Příloha č. 1. se do BT3 nezařazují SKK SKŘ, jejichž bezpečnostní funkci v potřebném rozsahu a podle odpovídajících požadavků plní jiné systémy a zařízení stejné kategorie C a BT3, a pokud jejich přínos spočívá nanejvýše v usnadnění obsluhy bloku.
|
| 4.7 | Doplňující podmínky pro výběr VZ – část stavební
|
| 4.7.1 | Zařazení stavebních konstrukcí s vlivem na JB do BT dle požadavků [2] vyplývá z požadavků na plnění bezpečnostní funkce stavební konstrukcí. Obecně lze říci, že stavební konstrukce se zařazuje do BT v případě, kdy určitou bezpečnostní funkci (vyžadující zatřídění do BT) neplní pouze s ní spojená technologie, ale plnění této bezpečnostní funkce je podmíněno vlastnostmi a odezvou stavební konstrukce. Důvodem pro zařazení stavební konstrukce do BT tedy není požadavek na plnění obecných funkcí požadovaných po stavebních konstrukcích (např. přenos zatížení, ochrana před vnějšími vlivy, ochrana před šířením požáru, oddělení vnitřních prostor).
|
| 4.7.2 | Do BT jsou zařazena stavební vybraná zařízení dle [4], po kterých je typicky požadováno plnění následujících bezpečnostních funkcí:
|
| 4.7.3 | Stavební konstrukce zařazené mezi VZ dle požadavků [2] tvoří obvykle pouze tu část příslušného stavebního objektu, která danou bezpečnostní funkci plní. V jednom stavebním objektu se mohou vyskytovat stavební konstrukce bez zatřídění do BT i stavební konstrukce zatříděné do jedné nebo více různých BT. 5 PROCES ZAŘAZOVÁNÍ VZ DO BT
|
| 5.1 | kategorizace VZ podle závažnosti bezpečnostní funkce
|
| 5.1.1 | V souladu s požadavky legislativy a zejména podle [1], [2] a [4] jsou v odstavci
|
| 5.1.2 | Výčet bezpečnostních funkcí, které musí jaderné zařízení plnit, a jejich rozdělení do kategorií podle významu pro jadernou bezpečnost a bezpečnostní třídy a kritéria pro zařazení vybraných zařízení do těchto tříd stanoví [2] Příloha č. 1.
|
| 5.2 | Bezpečnostní systémy (safety systems)
|
| 5.2.1 | Bezpečnostní systémy představují množinu systémů zahrnující:
|
| 5.2.2 | Je uplatňována zásada, že tam, kde bezpečnostní systémy vyžadují pro splnění BF funkceschopnost podpůrného systému, je vyžadována zároveň i funkceschopnost těchto podpůrných systémů a kladou se na ně stejné požadavky na posuzování shody jako na zařízení, která svou funkcí podporují. Na podpůrné systémy je možné uplatnit výjimku jejich zařazením do BT3 v souladu s [2] §9, (4).
|
| 5.3 | SKK související s jadernou bezpečností (safety related systems)
|
| 5.3.1 | SKK související s jadernou bezpečností (SSB) představují množinu SKK zahrnující:
|
| 5.3.2 | Tam, kde se u SSB pro splnění bezpečnostní funkce vyžaduje funkceschopnost nějakého jiného zařízení (systému), je obvykle vyžadována zároveň i funkceschopnost tohoto podpůrného zařízení (systému) pro zařízení (systém) související s jadernou bezpečností (zajištění energií a médií, mazání apod.),
|
| 5.4 | Opatření pro zvládání rozšířených projektových podmínek
|
| 5.4.1 | Pro zajištění nebo nahrazení bezpečnostní funkce v případě ztráty nebo nedostatečnosti bezpečnostních systémů v důsledku poruchy ze společné příčiny nebo při vzniku scénářů rozšířených projektových podmínek v důsledku kumulace iniciačních událostí a selhání některých VZ, jejichž poruchu základní projektová východiska JZ nepředpokládají, jsou určeny diverzní prostředky.
|
| 5.4.2 | Diverzní prostředky pro zvládání rozšířených projektových podmínek jsou zařazovány do BT3. 26 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD 6 ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY SKK S VLIVEM NA JB, KTERÉ NEJSOU VYBRANÝM ZAŘÍZENÍM
|
| 6.1 | Obecná ustanovení
|
| 6.1.1 | Vyhláška [2] požaduje v projektu vyčlenit dle §8, (2), b) i skupinu SKK s vlivem na JB, které nejsou vybraným zařízením.
|
| 6.1.2 | Tuto skupinu SKK lze dle [2] §8, (6) dále dělit na dvě podskupiny: A)SKK, které jsou určeny k omezení dopadů selhání nebo poruch VZ, B)SKK, jejichž porucha může negativně působit na VZ
|
| 6.1.3 | Všechny SKK JE s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou VZ musí v souladu s ustanovením [2] §8 (6) a §28 být ve shodě se svou technickou specifikací, a měly by být sledovány podle zvláštního seznamu (analogického k Seznamu vybraných zařízení), který by měl být součástí projektové dokumentace a dokumentace pro výstavbu, spouštění a provoz JZ. Jejich zařazením mezi SKK s vlivem na jadernou bezpečnost, které nejsou vybraným zařízením, by měla být zajištěna odpovídajícím způsobem jejich kvalita a tedy shoda s technickou specifikací, určenou projektem.
|
| 6.1.4 | Pro SKK JE s vlivem na jadernou bezpečnost které nejsou VZ musí být stanoveny procesy, zajišťující jejich pravidelné kontroly a udržování shody s jejich technickou specifikací po celou dobu jejich technické životnosti (viz odst.
|
| 6.2 | Kategorizace SKK, která jsou určena k omezení dopadů selhání nebo poruch VZ
|
| 6.2.1 | Na základě definice této podskupiny SKK, která vyplývá z [2] §8, (2), (6) a (7) a dle definice v [2] §3, p)pro alternativní prostředky, jsou pro identifikaci SKK spadající co této podskupiny stanovena kritéria výběru.
|
| 6.2.2 | Tato kritéria jsou: a. SKK plní funkci s vlivem na JB a není VZ. b. SKK jsou projektem určeny pro funkci v rozšířených projektových podmínkách. c. V projektu je uvažováno s funkcemi těchto SKK v případech ztráty BF bezpečnostních systémů a BF diverzních prostředků v souladu s postupy pro zvládání rozšířených projektových podmínek. d. V projektu je při vytváření systémů pro zvládání scénáře rozšířených projektových podmínek uvažováno s využitím alternativních prostředků a s využitím komponent systémů překonané úrovně ochrany do hloubky, které nemohly být v průběhu zvládaného scénáře prokazatelně porušeny a jsou od SKK zajišťujících funkce překonané úrovně ochrany do hloubky oddělitelné. ([2]
|
| §7 | , (3)). 27 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD
|
| 6.3 | Kategorizace SKK, jejichž porucha může negativně působit na VZ
|
| 6.3.1 | Další skupinou SKK s vlivem na JB, které nejsou VZ, jsou SKK, u kterých existuje možnost jejich negativní interakce s VZ a s ostatními SKK s vlivem na JB.
|
| 6.3.2 | Negativní interakcí jsou myšleny projevy, spojené se ztrátou integrity a uvolněním energie nebo médií (vnitřní ohrožení, např. potenciální pády, zřícení, překlopení, švih SKK, výbuchy, požáry….) mající za následek ohrožení bezpečnostní funkce BS a dalších VZ, zejména BT1 a diverzních systémů v rámci OpDEC, a v neposlední řadě i alternativních SKK s vlivem na JB, uplatněných v rámci OpDEC.
|
| 6.3.3 | Tato skupina SKK musí být identifikována ve fázi projektování při řešení dispozičního uspořádání jednotlivých systémů v daných objektech a prostorách, ve kterých je umístěno VZ nezbytné pro výkon BF bezpečnostních systémů, diverzních systémů a funkcí alternativních systémů, využívaných v rámci OpDEC. V případě, že toto nebylo na již provozovaných elektrárnách provedeno ve fázi projektování, je nutné provést dodatečnou analýzu dle dokumentace skutečného provedení nebo na základě dokumentovaných výstupů kontrolních pochůzek v dotčených prostorech a na základě inženýrského hodnocení a následně v rámci periodického hodnocení bezpečnosti (zejména pomocí PSA) a zohlednit to při přípravě odpovídajících projektových a provozních opatření pro zajištění zvládání DBE a DEC. 28 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD 7 DODATEK Dodatek č. 1 Srovnání s referenčními úrovněmi WENRA Reactor Safety Reference Levels – oblast G WENRA Reactor Safety Reference Požadavky legislativy a prováděcí Levels odstavce tohoto návodu Oblast G Issue G: Bezpečnostní klasifikace SKK
|
| G1. | Cíl
|
| G1.1 | Všechny systémy, konstrukce a Atomový zákon [1]… §44, (1) a (2) komponenty (dále jen SKK1) důležité z hlediska Atomový zákon [1]… §44, (4) (jaderné) bezpečnosti musí být specifikovány a klasifikovány na základě jejich důležitosti pro Odstavec 4.1.1 bezpečnost.
|
| G2. | Proces klasifikace
|
| G2.1 | Klasifikace SKK je založena především na Vyhláška [2] …§8, (1) a (2) deterministických přístupech, doplněných kde Vyhláška [2] …§9, (5) je třeba, pravděpodobnostními metodami a technickým úsudkem. Vyhláška [2] …§20, (1) a (2) Vyhláška [2] …§21, (1) a (2) Odstavec 4.1.2 - 4.1.5
|
| G2.2 | Klasifikace stanoví pro každou Vyhláška [2] …§8, (1) bezpečnostní třídu: Odstavec 4.1.3, až 4.1.4
|
| G3. | Zajištění spolehlivosti
|
| G3.1 | Konstrukce, systémy a komponenty, Vyhláška [2] …§8, (1) důležité z hlediska (jaderné) bezpečnosti, se Odstavec 4.1.4 až 4.1.5 navrhují, zhotovují a udržují tak, aby jejich jakost a spolehlivost odpovídala jejich klasifikaci.
|
| G3.2 | Porucha SKK určité bezpečnostní třídy Vyhláška [2] …§9, (1) – (3) nezpůsobí poruchu jiného SKK ve vyšší bezpečnostní třídě. Pomocné systémy, Vyhláška [2] …§29, (4) podporující funkci systémů důležitých pro bezpečnost, se klasifikují odpovídajícím Odstavec 4.3 způsobem.
|
| G4. | Výběr materiálů a kvalifikace SKK na prostředí
|
| G4.1 | Návrh SKK důležitých z hlediska Vyhláška [2] …§9, (6) bezpečnosti a použité materiály, musí Vyhláška [2] …§29, (2) odpovídat vlivu provozních podmínek po dobu životnosti elektrárny a vlivu projektových Odstavec 4.1.5 nehod na jejich charakteristiky a výkonnost.
|
| G4.2 | Jsou zavedeny kvalifikační postupy, které Vyhláška [2] …§9, (6) ověřují, zda SKK, důležité z hlediska bezpečnosti, splňují v průběhu své provozní Vyhláška [2] …§29 životnosti požadavky na vykonání bezpečnostní funkce při uvažování podmínek prostředí2 a Vyhláška [2] …§31 topo celou dobu provozu elektrárny a kdykoliv je to zapotřebí během očekávaných provozních událostí a v havarijních podmínkách. Odstavec 4.1.5 2 Podmínky okolního prostředí zahrnují odpovídající vibrace, teplotu, tlak, zásah proudícím mědiem, elektromagnetickou interferenci, ozáření, vlhkost a jejich kombinaci. 30 A ZAŘAZENÍ SYSTÉMŮ, KONSTRUKCÍ A KOMPONENT DO BEZPEČNOSTNÍCH TŘÍD
|